2026-02-23 00:20:00
Artemis II nakonec kvůli dalším technickým komplikacím na raketě SLS nepoletí k Měsíci ani v březnu, ale není třeba smutnit. Hojně očekávanou podívanou totiž vynahradí SpaceX. Do hry se po zimní přestávce opět vrací Starship.
Největší raketa všech dob bude opět o něco větší, čeká nás totiž letová premiéra třetí generace Starshipu V3 (Block 3). Všechny stroje této třídy, které uvidíme na rampě v roce 2026, se zásadně liší od dosavadní verze Block 2, která uzavřela svoji životní pouť letovou zkouškou č. 11 na podzim 2025
Pro nás to znamená, že SpaceX pokročilo ve vývoji prototypu a pomalu se posouváme do éry produkčních podob supertěžkého nosiče.
Starship FT-12 (letový test 12)
- Kdy to poletí: Nejdříve 9. března (nepotvrzeno, nejčastější odhad)
- Co poletí: Premiéra Starship V3 (Super Heavy B19, loď S39)
- Dráha: Transatmosférická (podobná trajektorie jako při letech v roce 2025)
- Charakter mise: Testování V3, detaily zatím nezveřejněné
Konečně Raptor 3
Nejvýznamnější technologickou inovací je samozřejmě dlouho očekávané nasazení motorů Raptor 3 na zkapalněný metan.
Na rozdíl od předchozích generací, které vyžadovaly složité vnější štíty k ochraně potrubí, kabeláže a senzorů před žárem sousedních motorů, nabízí Trojka unikátní konstrukci z 3D tisku, která lépe integruje sekundární průtokové cesty a zavádí regenerativní chlazení pro všechny exponované komponenty.
Už legendární srovnání tři generací raketového motoru Raptor
Nový design vede k dramatickému zjednodušení pohonné sekce Super Heavy. Odstranění individuálních tepelných štítů a doprovodných hasicích systémů nejen snižuje suchou hmotnost rakety o stovky kilogramů na motor, ale také výrazně zkracuje čas potřebný k údržbě mezi jendotlivými lety. Anebo to alespoň SpaceX slibuje. Uvidíme.
Lehčí booster pro nižší aerodynamický odpor
Evolucí prošel i samotný trup prvního stupně Super Heavy, přičemž cíl byl jasný: Snížit hmotnost a aerodynamický odpor v úvodní fázi během průletu atmosférou, kdy se spotřebuje většina paliva.
Starship musí být co nejefektivnější, pro cesty k Měsíci totiž bude muset vynést co největší množství metanu a kyslíku až na oběžnou dráhu, kde se proměnní v čerpací stanici pro dotankování dalšího Starshipu.
Super Heavy B19 během zkoušek zkraje února. S tímto prvním stupněm se poletí na FT-12
I když dnes podobné nápady znějí jako sci-fi, tento manévr je naprosto nezbytný už při misi Artemis III. Speciálně upravený Starship HLS (Human Landing System) na orbitě dočerpá palivo a poletí dál k Měsíci, kde si do něj astronauti (cestující v malé lodi Orion) přesednou a využijí jej jako lunární modul pro přistání na povrchu.
Další změnou V3 je snížení počtu mřížovaných kormidel, které ale mají nově vyšší pevnost a plochu. Není divu, budou totiž sloužit i pro zachycení Mechazillou, která k tomu doposud používala přivařené kolíky. I ty zmizí a SpaceX ušetří další kilogramy.
Větší loď s dokováním pro přečerpávání paliva
Druhý stupeň – samotná loď – bude ve verzi V3 o něco vyšší, a tak nám celková výška rakety poskočila z původních 121,3 metrů u V1 (Block 1) na přibližně 124,4 metrů. Novinkou je také nový hybridní štít, který kombinuje keramiku se speciální ablativní vrstvou a metalickými prvky.
Spojení Starship HLS a lodi Dragon u Měsíce na misi Artemis III. Zatím ale jen v uměleckých představách NASA a s otazníkem, kdy to opravdu nastane
Ostatně, SpaceX si je testovala každý dosavadní návrat do atmosféry a upozorňovala diváky, že místy prohořívající trup není závadou, ale testem odolnosti tepelně namáhaných dílů.
Přečerpávání paliva z jednoho Starshipu do druhého. Zatím jen v uměleckých představách NASA
V3 nakonec obsahuje také plnohodnotný dokovací systém pro spojení dvou lodí na oběžné dráze a zmíněné přečerpávaní paliva.
Nelze než doufat, že nová generace Starshipu bude fungovat a manévr hned se dvěma starshipy uvidíme ještě letos. Podle tšch nejoptimističtějších scénářů dokonce ještě před letními prázdninami.
Poprvé z nové rampy OLP-2
Letový test číslo 12 (FT-12) proběhne ne dříve než 9. března a poprvé z rampy Orbital Launch Pad 2 (OLP-2). Výstavba druhého zařízení v texaském kosmodromu a zároveň pokračující modernizace na Floridě by měly konečně pomoci nabrat trošku rychlejší tempo.
Snímek kosmodromu v Boca Chica z 9. února letošního roku pořízený evropskou družicí Sentinel-2. Dvojice temných stínů patří rampám OLP-2 a OLP-1 (zprava). V běžných mapách objevíte vlevo na místě OLP-2 ještě staveniště
Pokud půjde vše podle plánu, FT-12 bude poslední transatmosférický testovací let s cílem v Indickém oceánu a na těch dalších už loď zamíří na skutečnou nízkou oběžnou dráhu.
To by v praxi znamenalo, že by mohla vykonat přinejmenším jeden celý oblet planety a konečně i ona řízeně přistát v Texasu na ramenech Mechazilly.